Vaříme poctivé kakao, bílou kávu a švédský čaj. Bez „eček“

Polotovar není pro denní spotřebu

Možnost cestovat po celém světě a vlastním jazýčkem poznávat cizí kuchyně, to je jeden z úžasných výdobytků, kterých se nám dostalo demokratizací společnosti. A nejen to – otevřeným trhem k nám víc než 20 let proudí zahraniční potravinové polotovary, díky nimž si můžeme cizokrajné pokrmy a nápoje rychle připravovat v českých podmínkách.

To je v naprostém pořádku a zlobili bychom se, kdyby to mělo být jinak. V pořádku ale není, že jsme tak trochu zpohodlněli a produkty zahraničních firem, určené spíš pro „nenadálou situaci“, jsme povýšili na základní potraviny dennodenní spotřeby. Případ instantních mléčných nápojových směsí je víc než markantní.

Vždyť to dětem tolik chutná!

Zkraje 90. let mnozí propadli fenoménu aromatických emulzí z nápojových automatů. Pro mámu capuccino, pro děti horkou čokoládu… A když nám to tak chutná, proč si ten prášek nepořídit i domů?

Jestliže dítě odmalička nepozná nic jiného, vysoce kalorický nápoj s chemickou chutí čokolády si rychle oblíbí. Dostává jej doma do hrníčku, v parku z krabičky „pitíčka“,  ve škole si ho koupí z automatu. Z nápojového „čokoládového“ prášku si samo (často a rádo) doma umíchá hustou kašičku na mlsání.  „Ty máš dobrotu, lepší než čokoláda, viď,“ usmívá se přihlížející mamka. Úsměv by ji jistě přešel, kdyby si někdy vzala lupu a rozluštila povinné údaje o složení na obalu výrobku.

Hustotu „horké čokolády“ zajistí E340 fosforečnan draselný a E407 – karagenan, „sametovost“ dodají E471  mono a diglyceridy mastných kyselin, rozpustnost udržuje E551 oxid křemičitý (mletý křemen povařený s kyselinou chlorovodíkovou), vůni ethylvanilin, barvu zvýrazní E160a karoten… Je třeba ve výčtu pokračovat? A tohle dáváme dětem.

Ostatně mamčiny instantní „kávičky s mlíčkem“ na tom nejsou o nic lépe. A přesto jimi spižírna přetéká, a když dojde prášek či tablety do kávovaru, ještě je v zásobě pytel pytlíčků „tři v jednom“.

Děti nelze živit hydroponicky

Instantní směsi vyrobené tak, aby byl nápoj okamžitě připravený, jsou skvělý vynález. Všechny ty přidané látky nejsou samy o sobě (a čas od času) nijak zvlášť škodlivé a ve výrobcích mají své určení: aby se produkt nekazil, aby prášek nehrudkoval, aby se chuťově podobal dražší přírodní složce, kterou má nahradit.

A jsme u toho: instantní nápoje jsou náhražky. Jsou určeny pro situace, kdy nemáme čas či základní suroviny a chceme si přesto rychle dopřát iluze nápoje čerstvého. Nebo si snad myslíme, že by Ital pil své cappucino z prášku?  Je to jako umělé hnojivo pro hydroponické pěstování rostlin, když roztok chemikálií ve vodě nahrazuje zeminu.

Jenže děti se nemohou vyživovat hydroponicky.  Proto jim připravíme klasické, tradiční, zdravé a ještě ke všemu levné nápoje. Pochutná si celá rodina.

Kakao, kakao, kakajíčko

Kakao připravujeme z mléka a kakaového prášku. Nejlepší je kakao holandského typu, bývá to na obale napsáno. Kakaový prášek není ničím dochucen, je to čistý produkt. Na jednu porci počítáme 250 ml mléka a dvě kávové lžičky kakaa. Mléko dáme svařit (ideální je dvouplášťový mlékovar).

Když je mléko horké, odebereme ho trochu do pracovní nádobky a rozmícháme v něm dohladka kakaový prášek. Kašičku vlijeme do vroucího mléka a dvě tři minuty provaříme. Když budeme kakao vařit z pravého mléka, vytvoří se na něm při chladnutí škraloup. V takovém případě lijeme kakao do hrnečku přes sítko.

U trvanlivého mléka vznik škraloupu nehrozí. Kakao nalijeme do konvice nebo přímo do hrnků. Každý si přisladí podle chuti. Máme-li rádi silné tmavé nahořklé kakao, dáme prášku víc. Oproti instantním směsím nebude silnější kakao přeslazené. Je výhodné kakao připravit z celého litru, protože výtečně chutná i studené.

Granko: Je dobré mít ho v zásobě.  Ale jen pro případ, že děláme jen jednu porci a mléko rychle ohřejeme třeba v mikrovlnce. Obsahuje dost cukru, nelze z něj připravit „silnější“ nápoj, aniž by byl přeslazený.

Čokoláda pro sváteční dny

Horká čokoláda by měla být sváteční pochoutkou. Na rozdíl od kakaa, kterého necháme dítě vypít, co hrdlo ráčí, čokoládu podáváme jako mlsek – jen málo, zato v „noblesnějším“ malém koflíčku. Dítě tak zapojí do popíjení více smyslů a bude si vařené čokolády víc vážit.

Na čtyři porce potřebujeme půl litru mléka a 60 až 100 gramů hořké čokolády nebo čokolády na vaření. Mléko zahříváme a rozpouštíme v něm čokoládu. Za stálého míchání přivedeme k varu. Asi dvě minuty provaříme. Na závěr můžeme zašlehat jeden žloutek (už nevaříme). Ještě hutnější nápoj bude, když část mléka nahradíme sladkou smetanou. Horkou čokoládu podáváme se lžičkou. Povrch můžeme ozdobit hoblinkami čokolády nebo kopečkem pravé šlehačky (ne ze spreje).

Bílá káva z melty

Znají dnešní děti bílou kávu?  Možná ještě tak ze školní jídelny, ale tam ji dost často hned vylejí do zbytků, aby si konzumací nezadaly před kamarády. A nebo z letního tábora, kdy jim je ovšem k snídani podávána třeba pod názvem „nápoj Entů“,  to jako že po ní porostou. Bílá káva jde opravdu k duhu, a to dětem i dospělým. Žádná „ečka“, připravuje se ze samých pojmenovatelných a dobrých věcí.

Základem je mléko, do něj se přidává odvar z melty. Melta je tradiční kávovina vyráběná ze žita, ječmene, kořene cukrové řepy a kořene čekanky. Dá se koupit sypaná nebo i v nálevových sáčcích. Lepší je sypaná. Na rodinnou snídani dáme svařit litr mléka. V jiném hrnku přivedeme k varu půl litru vody, nasypeme tři rovné lžíce melty, chvíli povaříme, odstavíme, necháme asi čtyři minuty louhovat a pak přecedíme do mléka. Společně provaříme.

Tato fáze je variabilní a velmi záleží na osobních chutích. Poměr mléka a melty, jakož i sílu meltového odvaru, je dobré „vychytat“ – někomu chutná „hustší“ (více mléka a méně melty, zato koncentrovanější), někdo má naopak rád řidší kávu. Mléko ředěné meltou je pro některé lidi i stravitelnější. Bílou kávu podáváme ve větších hrnkách, kdo chce, sám si osladí.

Melta je vynikající i jen bez mléka. Výrobce doporučuje dát na litr vody čtyři lžíce směsi, povařit, vylouhovat, přecedit. Melta je dobrá slazená i neslazená, teplá i studená. Mohou ji pít i nemocní, kardiaci, lidé s vysokým tlakem, trpící na překyselení žaludku, diabetici. Má přirozenou chuť, je lahodnější než všelijaké kávy bez kofeinu a lze ji vypít až deset šálků denně (píše výrobce). Kdo si zvykne, má konvičku s meltou po celý den k dispozici. Ostatně, tak to bývalo v Čechách vždycky zvykem.

Lahodný švédský čaj

Poslední tip na horký mléčný nápoj je pro ty, kdo kávě ani kakau nefandí. Na trhu je k mání čaj s přírodně identickým aroma smetany. Proč? Máme-li rádi čaj s mlékem, tedy silný čaj s velkým množstvím mléka, připravíme si tak zvaný švédský čaj.

Velmi jednoduché: do právě vroucího mléka přidáme sypaný čaj, a to v takovém množství, jako bychom vařili čaj z vody. Okamžitě odstavíme, přiklopíme víkem, necháme tři až pět minut louhovat a pak přecedíme do konve. Kdo chce, přisladí si v šálku. Když použijeme třeba bergamotový čaj, můžeme na šálek pozvat i svého anděla.