Pravý segedínský guláš z vepřového masa. Recept podle někdejší státní normy
Zveřejnit v současné době recept na segedínský guláš, to je jako nabídnout svou kůži volnému trhu. Segedínský guláš je jídlo, o kterém se mluví. Kolem každého receptu se hned strhne debata: to tam patří, to v žádném případě… Segedínský guláš dle Pohlreicha vypadá jinak… A pak někdo řekne: „Nejlepší segedín stejně dělali před třiceti lety u nás v hospodě Na Růžku.“
No a právě na tento segedínský guláš nabízíme předpis. Přesně tak, jak se vařil ve všech hospodách. A protože se jedná o bývalou československou státní normu, nemáme o svou kůži strach.
Diskuze k článku
Přidat komentář
není nad starý seged, podle norem
Zdravím,
normy teplých jídel mají v antikvariátu u KAŠNY Opava
antikvariat-ukasny.cz
za 400,-Kč
Nejlepší recept na segedínský guláš.
Recept na "pravý" neexistuje ani v Maďarsku, kde vznikol, pretože sa nezachoval a už vôbec ho nemohol vedieť nejaký tvorca štátnych noriem za komunistického režimu, ktorý predtým miešal maltu, ale vstúpil do strany a tak ho poslali vymýšľať normy na recepty.
Dnes sa na to pozeráme ako na niečo neuveriteľné a absurdné a mladá generácia neverí, že také niečo bolo v skutočnosti a nie len vo filmoch.
nedalo mi neodpovedat: v tomto pripade norma sluzila ako etalon zhody a kvality. Silne pochybujem ze bolo trestne ju nedodrziavat. Tento tvoj politicky bullshit nema ziadnu hodnotu. Btw dakujem za super recept, riadim sa nim, laska prechadza cez zaludok, vidim to na mojej laske :-)
Bože,vy jste primitiv.Vůbec se nedivím,že jsme po třiceti letech tam,kde jsme.Tolik zášti kvůli receptu.
Tak najprv pôvod názvu Székelygulyás:
Székely József (1825-1895), maďarský právnik, spisovateľ, básnik a archivár.
Takže žiaden hospodský.
Pravidelný zákazník (štamgast) v malej reštaurácii, v ktorej sa dobre varilo a v ktorej sa vďaka svojím finančným možnostiam denne stravoval (v reštaurácii bol známy kvôli svojmu spoločenskému postaveniu a s jeho súhlasom bolo použité jeho meno na tento guláš).
Čo sa týka ingrediencií, tak okrem bôčika (bůček), sa s maďarským receptom zhodujú. Použité mäso je kvalitné a nie mastné bravčové (vepřové) alebo hovädzie mäso určené na guláš a teda nie bôčik. To socialistické "normy" používali, pretože to bolo jedlo v pouličných a staničných bufetoch vtedajšej doby aby za málo peňazí vďaka obsahovanému tuku (niekedy tam mäso vôbec nebolo, len tá mastná časť - slanina) zasýtilo na dlhú dobu aj pri namáhavej fyzickej práci. V bufetoch sa jedlo často podávalo už od skorých ranných hodín.
Už jenom okrajování kůže z bůčku, je nedodržení starých norem. Klasický starý segedin musí být z bůčku s kůží, pak je jeho chuť dokonalá, to ho můžete rovnou dělat v libové verzi z plecka, ale už nikdy nedosáhnete pravé chuti.
Správně, neboť kKůži lze odtranit (když ji někdo nemá rád) i před podáváním guláše.
Jak docílit u guláše krásnou ostře červenou barvu, jako to bývá u segedínského guláše na jižním Slovensku, nebo hned za hranicemi v Maďarsku. Použil jsem i originál maďarskou Papriku, přesto výsledek byl stejný. Podotýkám, že papriku nepřepaluji a ihned zaleji vodou. Přesto barva ztmavne do hněda. Děkuji za odpověď, FDývarem
František Dohnal (neověřeno) | St, 02/22/2023 - 14:00
Dobrý den,
aby si paprika zachovala svoji barvu nesmí se dlouho vařit ani pražit. Zkuste ji do jídla přidat až nakonec. Jinak dobré zkušenosti mám s maďarskou paprikovou pastou v tubě. Mirka K.
Děkuji moc za ten recept na výborný guláš který sem
miloval a znovu začal zásmažka má své kouzlo díky moc!!!!!! Za další jídla podle naší státní normy Toho dementa Polichreita nemůžu ani vidět ty jeho sračky sou pouze špinavý talíř ale možná to osloví 3 leté které po tom neumře hlady !!
Další zajímavé články
zdravím všechny,chtěl bych se zeptat jestli je možné někde sehnat kuchařku podle československých státních norem nebo alespoň její kopii?