Květy černého bezu zdravě zpestří jídelníček a doplní domácí lékárničku

Bez černý není třeba nijak zvlášť představovat, roste všude jako planý keř. Nemá žádné přehnané nároky na výživu, zabydlí se i na rumišti.

Majitelé zahrad přítomnost bezu moc nevítají. Třebaže údajně „vyhání“ krtky a hlodavce z pozemku, rychle se rozrůstá, zabírá příliš místa i světla, moc parády nenadělá a někdy se na něm drží mšice.

• Někteří zahrádkáři si ale s bezem poradí – trpělivostí jej zformují do stromové formy, a pak mají jeho růst pod kontrolou (obrázek stromkového bezu je ze zahrádkářské kolonie v Krnově).

Bezový květ versus bezinky

Bez černý přináší užitek  dvakrát. Jeho květenství se používá v kuchyni a pro domácí léčbu mnohých onemocnění. Kvete od konce května do června, záleží na teplotě a nadmořské výšce. V tu dobu se květenství bezu sbírají. Na podzim dozrávají jeho plody – černé kuličky zvané bezinky. I ty se hodí ke kuchyňskému a léčebnému využití.

Aby nedocházelo k matení pojmů: Když se řekne „bezový“, je tím míněn produkt z květů. Pro pochutiny zhotovené z plodů černého bezu se používá výrazu „bezinkový“. Bezový květ tedy nejsou bezinky, a to i přes „všemocný“ argument, že jsme například bezovou limonádu našli jako bezinkovou „na netu“.

Bezová limonáda

• 5 větších květenství černého bezu
• 300 – 400 g krystalového cukru
• 1 větší nebo 1,5 menšího citronu
• Oříšek pekařského droždí

Natrhaný černý bez rozložíme na tác a dáme na chvíli na světlé místo – nejlépe k otevřenému oknu. Případní broučcibudou mít čas rizikové stanoviště opustit a prchnout oknem (jdou za světlem).

Vymyjeme a vypaříme pětilitrovou nakládací láhev. Svaříme vodu s cukrem a necháme vychladnout asi na 40 stupňů. Přelijeme do sklenice. Kartáčkem vydrhneme citron. Šťávu vymačkáme do sklenice, vymačkaný plod nakrájíme na kouskya rovněž dáme do roztoku, v kterém ještě rozpustíme kousek pekařského droždí velký asi jako lískový oříšek. Přidáme květy, ponoříme je do roztoku. Zlehka, aby mohl vnikat a unikat vzduch, přiklopíme. Dáme na teplejší místo.

Kvasinky se pěkně namnoží, z cukru vyprodukují oxid uhličitý a už za 24 hodin je perlivý nápoj připraven.

Bezovou limonádu přelijeme do lahví – stačí „petky“. Nálevku vyložíme filtračním papírem nebo k podobným účelům určeným hustým textilem (plena). Láhve uskladníme v chladničce.

Svěží bezový nápoj můžeme připravit i bez použití kvasnic. V tom případě ale musíme dát trochu víc cukru (500 g). Limonáda začne přirozeně kvasit, ale trvá to déle – asi týden, deset dní. Kdybychom ji nechali kvasit ještě pár dní, začal by se tvořit alkohol, takže můžeme vyzkoušet i lehce opojnou variantu. Ta se ale musí hned spotřebovat.

Upozornění: Limonáda na všechny způsoby připravená má lehce projímavý účinek (dáno vlastnostmi bezu, podpořeno kvašením). Pro někoho drobná komplikace, pro jiné zase úleva při dlouhodobé zácpě. Po bezové limonádě se také začneme víc potit (opět účinek bezu). Proto nás ale bezová limonáda tak dobře ochladí. Limonádu (bez alkoholu) mohou i těhotné a kojící ženy. 

Kosmatice, pochoutka našich předků

Květy černého bezu obalované ve vaječném těstíčku a pak osmažené jsou tradiční sezonní pochoutkou. Místně se jí říká kosmatice. Může se konzumovat slaná i sladká.

Příprava je jednoduchá: Z rozšlehaných vajec, hladké mouky, špetky soli a mléka (nebo vody, piva, vína) umícháme těstíčko husté asi jako na palačinky.

• Když chceme jíst kosmatici naslano, měly by v těstíčku převládat vejce (na jedno vajíčko půl skořápky tekutiny).
• Jestliže budeme jíst kosmatice sladké, může být v těstíčku víc mléka (na dvě vejce 250 ml) a méně soli – jen pár zrnek.

Květenství držíme za stonek, důkladně smočíme v těstíčku a stopkou nahoru vkládáme do rozpáleného sádla (slaná varianta) nebo do oleje (slaná i sladká). Zmírníme teplotu, počkáme, až těstíčko trochu ztuhne. Pak čistými „kuchyňskými“ nůžkami odstřihneme všechny silné stonky. Placičky obrátíme a zvolna dosmažíme.

1. Mají-li být sladké, ještě horké je posypeme cukrem se skořicí.
2. Slanou variantu podáváme jako chuťovku – je to dobré i studené, takže můžeme kosmatice nasmažit i jako originální pohoštění na zahradní party.
3. Ale ze smažených kosmatic může být i regulérní a levný oběd či večeře – výtečně chutnají s novými bramborami či bramborovou kaší a s okurkovým nebo hlávkovým salátem.

Bezové placičky mohou být i bezlepkové

Ani lidé s nesnášenlivostí lepku nemusí být o kosmatice ochuzeni. Existuje i další způsob přípravy smažených bezových květů, kdy není třeba používat mouku.

Z květenství odstříháme kvítka – jde to rychle. Smícháme je s vajíčky, aby vznikla hustší směs (na jednu porci počítáme dvě vejce a asi čtyři pět květenství). Trochu osolíme. Do rozpáleného oleje lžicí klademe hromádky vajec s bezem. Vajíčko ze směsi trochu vytéká, ale to nevadí. Jakmile je trochu zatuhlé, bystře hromádky lopatkou obrátíme, svrchu přitlačíme. Syrová hmota z vrchní strany se rozprostře na již opečené vajíčko, vytvoří se celistvá placička.

Při střední teplotě placičky zvolna smažíme (ještě jednou nebo dvakrát otočíme, aby byly rovnoměrně propečené). Podáváme s novými brambory nebo s bramborovou kaší.

• Tento způsob – s ostříhanými kvítky – můžeme zvolit i tehdy, když lepek nevadí. V tom případě vaječnou směs zahustíme trochou strouhánky. Placičky pak lze konzumovat i samotné.

Bezový sirup bez vaření

Proč pořád uvádět jen recepty od babiček? Předpis na bezový sirup, v němž zůstanou zachovány všechny zdraví prospívající látky obsažené v bezových květech, dala spolu s fotografií své produkce k dispozici mladá hospodyňka Eva. Oproti jiným receptům obsahuje vyrobená šťáva méně cukru, zato má intenzívnější bezovou chuť.

Na 1 litr vody je potřeba:
20 květenství černého bezu
0,5 kg cukru (část může být hnědý přírodní nebo třtinový)
10 g kyseliny citronové

“Natrhaná květenství neoplachuji, smylo by se to nejcennější – pyl. Jen odstřihnu hlavní stopku. Do velkého hrnce vlijeme vodu v požadovaném množství. Nepoužívám „kohoutkovou“, nechutná mi. Používám „studánkovou“ nebo svou oblíbenou stolní vodu. Je třeba počítat s tím, že bez zabere dost místa, proto hrnec plním vodou jen asi z 60 procent,” sděluje Eva své zkušenosti. Do vody ponoříme květy a necháme v lednici 24 hodin louhovat.

Druhý den si připravíme textil na filtrování: starou plenu, utěrku, nechlupaté triko. Nesmí být prané v silném prášku nebo aviváži. Nálev s květy přecedíme a důkladně vymačkáme. Proto nevadí, jestli jsme přehlédli nějakého malinkého broučka. Do nálevu nasypeme cukr – jedno kilo na dva litry – a kyselinu citronovou, 10 g na litr roztoku. „Dávám z menší části také hnědý přírodní nerafinovaný cukr nebo třtinový, sirup má pak lepší barvu a chutná trochu po karamelu. Místo části kyseliny lze použít i šťávu z čerstvého citronu, ale je ji třeba vymačkat přes ubrousek, aby se do tekutiny nedostala dužnina, která by se začala kazit.“

Cukerný roztok je třeba míchat tak dlouho, dokud se cukr úplně nerozpustí. Pak přelijeme ne bo stočíme do lahví s dobrým uzávěrem. „Někdo sirup převařuje. Jenže tím se z toho stane sladká hmota s bezovou příchutí, protože všechno, co je v bezu cenné, se varem zničí,“ připomíná Eva.

A sděluje ještě další zkušenosti. „Bezový sirup vyrábím několik let, a nikdy jsem vodu předem nepřevařovala. Cukr a kyselina citronová coby konzervanty výrobek udrží, šťáva se nikdy nezkazila. Pečlivě ovšem vymývám láhve i víčka (ta vyplachuji 40% alkoholem). Láhve se sirupem dolévám až skoro po okraj, vždy počkám, až klesne pěna. V láhvi musí být jen minimum vzduchu.“

Eva ještě dodává, že sirup podle tohoto receptu je řidší a méně sladký. Přizpůsobila jej chutím jejich domácnosti: mohou si tak připravit nepřeslazený nápoj s větším podílem bezové složky.

To nejlepší na konec: Flos sambuci

Bez černý (Sambucus nigra, L.) je důležitou léčivou rostlinou. Sušený květ černého bezu (Flos sambuci) by proto měl být v každé domácí lékárničce. Nepodléhá zkáze, je vždy při ruce a odvar něj má prokazatelné léčivé účinky. Léčivé thé je připraveno během několika minut a narozdíl od sladkých sirupů je může pít každý (i diabetici a podobně).

• Ostatně – případný návdavek medu a hojné množství čerstvé citronové šťávy přidané do šálku těsně před požítím nemocnému jenom prospěje.

Černý bez: Obsažené látky a účinky

Květ černého bezu podle odborné literatury obsahuje: flavonidy, glykosidy (rutin a sambunigrin), silice, éterické oleje, organické kyseliny, třísloviny, vitaminy C a A, slizové látky, mastné kyseliny (linolová, linoleová a palmitová), sacharidy a pektin.

Odvar z květů černého bezu je:

• potopudný (ochlazuje a tím snižuje horečku),
• močopudný (nemoci močových cest),
• mírně tiší bolesti (zejména revmatické a tak zvané „bolesti celého těla“ při počínajících nemocech z nachlazení),
• příznivě působí na pružnost cév,
• podporuje vykašlávání (rozpouští hlen),
• podporuje tvorbu mateřského mléka,
• odstraňuje nadýmání,
• je mírně projímavý,
• tiší křeče trávicího ústrojí,
• zklidňuje onemocnění dýchacích cest,
• mírní migrény,
• pomáhá při neurologických bolestech (při bolestech trojklanného nervu, páteře a kloubů),
• mírně snižují krevní tlak.

Odvar z květů černého bezu nemá žádné vedlejší účinky, mohou jej pít i děti od tří let, těhotné a kojící ženy.

U lidí se sklony k alergiím se ale může vyskytnout nesnášenlivost černého bezu.

Jak si poradit se sušením černého bezu uvádíme v článku Jak sušit a uchovávat bylinky na stránkách Jaktak.cz